Po dobu pěti dnů (26. dubna až 30. dubna 1971) konzultovala mezinárodní zkušební komise na pozvání společnosti Flughafen München GmbH plánovací zprávy pro plánovací fázi 1, které byly zpracovány šesti pracovními skupinami domácích a zahraničních strojírenských firem v průběhu r. průběhu devíti měsíců.

Plánovací fáze 1 zahrnuje vytvoření územního a funkčního plánu pro plochu nového letiště a také reprezentaci 1. etapy rozšíření s kapacitou 12 milionů cestujících ročně. Poprvé byly plánovací dokumenty pro letiště společně projednány předními odborníky na mezinárodní letiště a dopravu. Různé názory na plánování letišť, které byly vyjádřeny v šesti zprávách, vedly k živým diskusím mezi členy zkušební komise. Tím spíše, že v komisi byli zástupci úřadů a letištních společností z USA, Anglie a Francie, kteří sami buď plánují nebo staví nová komerční letiště s různými základními koncepcemi. Přes tyto rozdílné názory vedly rady odborné komise i k doporučením zásadního charakteru, která by kromě nového mnichovského letiště měla mít zásadní význam i pro plánování dalších letištních zařízení.

Práce devatenáctičlenné zkušební komise byla rozdělena do dvou částí:
Vyhodnocení návrhů obsažených v plánovací zprávě a vypracování plánovacích doporučení.

Při posuzování šesti plánovacích zpráv komise vycházela mimo jiné z těchto základních požadavků: Dostupný areál letiště musí být možné optimálně využít od 1. etapy rozvoje až po teoretickou etapu rozpracovanosti, Teoretický konečný stav rozpracovanosti být flexibilní, systémy musí být nejen funkční, ale také ekonomické, tj. musí být možné je postavit a provozovat s co nejnižšími náklady.

Komise zejména uvítala skutečnost, že někteří odborníci provedli podrobný průzkum integrace letiště do infrastruktury oblasti s přihlédnutím k cílům regionálního plánování mnichovského regionu.

Jednotlivá doporučení zkušební komise:

Dopravní a regionální plánování:

Pro vytvoření optimálního celkového řešení bylo nutné položit dopravní napojení plánované letištní plochy tak, aby bylo možné je využít nejen pro první etapu rozšíření, ale i do budoucna. Kromě toho Komise přikládala zvláštní význam tomu, aby byly v souvislosti s dopravním spojením letiště zohledněny dlouhodobé zájmy regionálního plánování v oblasti Mnichova.

Komise podrobně vypracovala následující doporučení pro regionální a dopravní plánování:

- Ekonomický stimulační efekt, který lze očekávat od existence letiště pro okolí, by měl být účinný na všech stranách. Opatření nezbytná v souvislosti s rozvojem letiště proto nesmí být orientována jednostranně na západ; spíše mají být navrženy tak, aby měly i konstrukčně zlepšující vliv na severní a východní okolí.

- V tomto smyslu je třeba požadovat, aby již v 1. etapě výstavby byla vytyčena příjezdová komunikace k letišti ze západu i z východu. V této první etapě rozšíření má zároveň dojít k napojení systému hromadné dopravy na kolejích ze západu. Možnost integrace na východ po železnici má zůstat otevřená a implementována podle potřeby.

- Na základě stávajících záměrů spolkových, státních a městských úřadů je třeba usilovat o co nejlepší napojení na nadregionální magistrály i na regionální a mezikomunitní komunikace.

- V případě zásobovacích opatření (vodné, kanalizační atd.) je třeba hledat společná řešení s obcemi v okolí letiště. Podzemní stavby je třeba navrhovat tak, aby nedocházelo ke škodlivé akumulaci podzemních vod.

- Nezbytné nové sídelní zóny pro zaměstnance letiště, které jsou do značné míry závislé na plánované dopravní struktuře v okolí, by se neměly týkat pouze letiště. Zejména by měly být umístěny tak, aby z nich byla snadno dostupná další pracoviště a odpovídající centrální zařízení.

- Možnosti rekreace, které jsou na severu mnichovského regionu stále málo rozvinuté, vyžadují zvláštní pozornost s ohledem na růst populace, který lze očekávat s výstavbou letiště. Infrastrukturní opatření požadovaná pro letiště, stejně jako obytné a průmyslové oblasti, nesmí narušovat volná prostranství důležitá pro rekreaci. Zejména je třeba se vyhnout podélnému protínání nivy Isar silničními nebo železničními tratěmi.

- Rozvoj dopravy v areálu letiště by měl probíhat prostřednictvím středové osy letiště západ/východ. Dimenzování dopravních ploch by mělo vycházet z konečné kapacity s tím, že postupná realizace bude dána dopravními potřebami.

- Při trasování komunikace v rámci letiště je třeba zohlednit základní požadavek, že funkční plochy, které nejsou součástí odbavovací plochy pro cestující, musí být dle potřeby napojeny na MHD a přes vnitřní letištní komunikace. Je třeba věnovat pozornost požadavku, aby uspořádání vozovky bylo pokud možno bez křižovatek.

Pokud jde o dopravu v rámci letiště, Komise zastává názor, že S-Bahn a její vozový park mohou pouze v omezené míře splňovat zvláštní požadavky vnitřní distribuce letiště. Na druhé straně je velmi důležitý rozvoj prostoru pro cestující prostřednictvím spojení S-Bahn přes středovou osu západ-východ. Počet a přidělení zastávek závisí na typu a umístění terminálu pro cestující.

Vzhledem k tomu, že dosud nebylo možné nabídnout v praxi vyzkoušený a odzkoušený dopravní prostředek, který by vyhovoval různorodým požadavkům na letiště Mnichov II., doporučuje komise jako druhé řešení naplánovat konvenční spojení po silnici. letištní vnitrozemská doprava 1. stavební etapy.

Doporučení komise k uspořádání stavebních systémů 1. etapy rozšíření a přidělení funkčních ploch

Komise doporučila 1. etapu výstavby uspořádat kompaktně a centrálně mezi dráhami v zájmu krátkých spojovacích tras. Mělo by se postupovat tak, že systémy odbavení cestujících od svislé referenční čáry budou přesně definovány směrem na východ, ostatní systémy, jako např. B. Západním směrem se má rozvíjet nákladní a údržbová plocha, servis na místě, administrativní budova letiště a podobně. Komise doporučila uspořádat budovy terminálu pro cestující v pravém úhlu k podélné ose letiště. Vzhledem k délce dráhy 2300 m toto uspořádání vede k optimálnímu počtu pozic letadel na dostupných plochách mezi dráhami a pojezdovými dráhami.

Komise se nemohla rozhodnout navrhnout stanovisko jako základ pro další plánování jako celek. V důsledku hodnocení bylo spíše zjištěno, že žádný ze šesti plánovacích návrhů jako celek nelze použít jako podklad pro další plánování, ale souhrn zpráv obsahuje materiál jednotlivých návrhů, který je nutný pro zpracování dalšího plánování. fáze plánování.

Členové mezinárodní zkušební komise pocházeli z USA, Velké Británie, Francie, Švýcarska a Spolkové republiky. Podrobně se to týká:

• Jacques Block, Aeroport de Paris, Paříž
• Dr. Heinrich Brunner, Hospodářský úřad města Mnichova
• Wulf-Diether Graf zu Castell, výkonný ředitel společnosti Flughafen München GmbH, Mnichov
• Vrchní administrativní ředitel Theodor Fischer, odbor městského výzkumu a rozvoje města Mnichova
• Heinz Galli, zástupce ředitele pozemních operací ve společnosti Swissair, Curych
• George V. Hole, British Airports Authority, Londýn
• Ministerský ředitel Prof. Hans Koch, Nejvyšší stavební úřad, Bayer. Státní ministerstvo vnitra, Mnichov
• Dipl.-Ing. Klaus Nitschke, technický autorizovaný ředitel společnosti Flughafen München GmbH, Mnichov
• Dr. Ing.Heinz Peter Piper, generální ředitel společnosti Flughafen Hannover-Langenhagen GmbH, Hannover
• Karl-Albert Reitz, Deutsche Lufthansa AG, Ground Handling Services, Frankfurt
• Prof. Dipl.-Ing. Karl-Heinz Schaechterle, předseda pro dopravu a městské plánování, Technická univerzita v Mnichově
• Vrchní ředitel budovy Dipl.-Ing. Raimund Schoe-ner, Sdružení pro plánování pro vnější hospodářský prostor, Mnichov
• Ředitel vládní budovy Fritz Schultz, vedoucí Úřadu pro výstavbu nového letiště, Bayer. Státní ministerstvo financí, Finanční stavební správa, Mnichov
• Ředitel vládní budovy Dr. Heinrich Sprenger, Spolkové ministerstvo dopravy, Bonn
• Dipl.-Ing. Manfred Steffen, vedoucí oddělení plánování ve společnosti Flughafen GmbH, Mnichov
• Thomas M. Sullivan, rada regionálního letiště Dallas-Fort Worth, Texas
• Vrchní státní úředník Dipl.-Ing. Werner Toepel, Bayer. Státní ministerstvo hospodářství a dopravy, Mnichov
• Prof. Dr.-Ing. Werner Treibel, výkonný ředitel Německé asociace letišť, Stuttgart
• John P. Veerling, Port of New York Authority, New York.